John Sans

John Sans© František Štorm

The idea of a brand-new grotesk is certainly rather foolish – there are already lots of these typefaces in the world and, quite simply, nothing is more beautiful than the original Gill. The sans-serif chapter of typography is now closed by hundreds of technically perfect imitations of Syntax and Frutiger. The only chance, when looking for inspiration, is to go very far ...
A grotesk does not afford such a variety as a serif typeface, it is dull and can soon tire the eye. This is why books are not set in sans serif faces. A grotesk is, however, always welcome for expressing different degrees of emphasis, for headings, marginal notes, captions, registers, in short for any service accompaniment of a book, including its titlings. We also often come across a text in which we want to distinguish the individual speaking or writing persons by the use of different typefaces. The condition is that such grotesk should blend in perfectly with the proportions, colour and above all with the expression of the basic, serif typeface. In the area of non-fiction typography, what we appreciate in sans-serif typefaces is that they are clamorous in inscriptions and economic in the setting. John Sans is to be a modest servant and at the same time an original loudspeaker; it wishes to inhabit libraries of educated persons and to shout from billboards.
Baskerville cleverly incorporated certain constructional elements in the design of the individual letters of his typeface. These elements include above all the alternation of softand sharp stroke endings. The frequency of these endings in the text and their rhythm produce a balanced impression. The anchoring of the letters on the surface varies and they do not look monotonous when they are read. We attempted to use these tricks also in the creation of a sans-serif typeface. Except that, if we wished to create a genuine “Baroque grotesk”, all the decorativeness of the original would have to be repeated, which would result in a parody. On the contrary, to achieve a mere contrast with the soft Baskerville it is sufficient to choose any other hard grotesk and not to take a great deal of time over designing a new one. Between these two extremes, we chose a path starting with the construction of an almost monolinear skeleton, to which the elements of Baskerville were carefully attached. After many tests of the text, however, some of the flourishes had to be removed again. Anything that is superfluous or ornamental is against the substance of a grotesk typeface. The monolinear character can be impinged upon in those places where any consistency would become a burden. The fine shading and softening is for the benefit of both legibility and aesthetics. The more marked incisions of all crotches are a characteristic feature of this typeface, especially in the bold designs. The colour of the Text, Medium and Bold designs is commensurate with their serif counterparts. The White and Black designs already exceed the framework of book graphics and are suitable for use in advertisements and magazines.
The original concept of the italics copying faithfully Baskerville’s morphology turned out to be a blind alley. This design would restrict the independent use of the grotesk typeface. We, therefore, began to model the new italics only after the completion of the upright designs. The features which these new italics and Baskerville have in common are the angle of the slope and the softened sloped strokes of the lower case letters. There are also certain reminiscences in the details (K, k). More complicated are the signs & and @, in the case of which regard is paid to distinguishing, in the design, the upright, sloped @ small caps forms. The one-storey lower-case g and the absence of a descender in the lower-case f contributes to the open and simple expression of the design.

Myšlenka úplně nového grotesku je určitě bláznivá – je jich už na světě plno a nic krásnějšího než původní Gill jednoduše není. Bezserifovou kapitolu typografie dnes uzavírají stovky technicky dokonalých syntaxovských a frutigerovských epigonů. Jediná možnost je jít si pro inspiraci hodně daleko...
Grotesk neskýtá takovou rozmanitost jako písmo serifové, je fádní a brzy unaví oko. z té příčiny se knihy bezpatkovými písmy nesází. Grotesk je však vždy vítán pro různé stupně vyznačení, pro záhlaví, marginálie, popisky, rejstříky, zkrátka každý servisní doprovod knihy včetně titulků. Často se vyskytne i text, kdy různým typem písma chceme odlišit hovořící nebo píšící osoby. Podmínkou je, aby takový grotesk dokonale ladil s proporcemi, tmavostí a hlavně s výrazem základního, patkového písma. V typografii ne-literární oceňujeme u bezpatkových písem jejich hlasitost v nápisech a úspornost v sazbě. John Sans má být skromným služebníkem i originálním tlampačem, chce obývat knihovny vzdělanců i křičet z billboardů.
Baskerville chytře začlenil určité stavebné prvky do kresby jednotlivých písmen. Především je to střídání měkkých zakončení tahů s ostrými, jejichž četnost a rytmus v textu působí vyváženě. Ukotvení liter v ploše je různé a dojem při čtení není pak jednotvárný. Tyto triky jsme se snažili použít i při tvorbě bezpatkového písma. Jenomže pokud bychom chtěli věrně sledovat „barokní grotesk“, musela by se opakovat veškerá zdobnost originálu, což by vedlo k parodii. Naopak, pro pouhý kontrast s měkkým Baskervillem stačí vybrat jakýkoli cizí tvrdý grotesk a nezdržovat se návrhem nového. Mezi oběma krajnostmi jsme zvolili cestu začínající stavbou téměř monolineární kostry, na niž jsme opatrně umisťovali baskervillovské prvky. Po mnohých textových zkouškách jsme však museli některé kudrlinky zase odstranit. Vše přebytečné a zdobné odporuje podstatě grotesku. Monolinearitu je možné porušit tam, kde by každá důslednost byla na obtíž. Jemné odstiňování a změkčování je ku prospěchu čitelnosti i estetice. Zvýrazněné zářezy všech úžlabí tvoří ve velkých stupních charakteristický rys tohoto písma, zejména v tučných řezech. Přesnou interpolací jsme docílili souměřitelné tmavosti řezů Text, Medium a Bold s jejich patkovými protějšky. Řezy White a Black přesahují již rámec knižní úpravy a hodí se do reklamy i časopisu.
Původní koncept kursivy věrně kopírující Baskervillovo tvarosloví zůstal slepou uličkou. Tento řez by omezoval samostatné použití grotesku. S modelací nové kursivy jsme proto začali až po dopracování stojatých řezů. S Baskervillem má společný úhel naklonění, některé ozvuky detailů (K, k ), a změkčené šikmé tahy minusek. Složitější jsou znaky & a @, u nichž je brán zřetel na kresebné odlišení stojaté, nakloněné a kapitálkové formy. Jednobříškové malé g a nepřítomnost spodního přetahu minusky f prospívá otevřenému a jednoduchému výrazu kresby.

John Sans White

€ 36.00

John Sans White

John Sans White Italic

€ 36.00

John Sans White Italic

John Sans Lite

€ 36.00

John Sans Lite

John Sans Lite Italic

€ 36.00

John Sans Lite Italic

John Sans Text

€ 36.00

John Sans Text

John Sans Text Italic

€ 36.00

John Sans Text Italic

John Sans Medium

€ 36.00

John Sans Medium

John Sans Medium Italic

€ 36.00

John Sans Medium Italic

John Sans Text Bold

€ 36.00

John Sans Text Bold

John Sans Text Bold Italic

€ 36.00

John Sans Text Bold Italic

John Sans Heavy

€ 36.00

John Sans Heavy

John Sans Heavy Italic

€ 36.00

John Sans Heavy Italic

John Sans Black

€ 36.00

John Sans Black

John Sans Black Italic

€ 36.00

John Sans Black Italic

John Sans Heavy Bold

€ 36.00

John Sans Heavy Bold

John Sans Heavy Bold Italic

€ 36.00

John Sans Heavy Bold Italic

John Sans Cond White

€ 36.00

John Sans Cond White

John Sans Cond White Italic

€ 36.00

John Sans Cond White Italic

John Sans Cond Lite

€ 36.00

John Sans Cond Lite

John Sans Cond Lite Italic

€ 36.00

John Sans Cond Lite Italic

John Sans Cond Text

€ 36.00

John Sans Cond Text

John Sans Cond Text Italic

€ 36.00

John Sans Cond Text Italic

John Sans Cond Medium

€ 36.00

John Sans Cond Medium

John Sans Cond Medium Italic

€ 36.00

John Sans Cond Medium Italic

John Sans Cond Text Bold

€ 36.00

John Sans Cond Text Bold

John Sans Cond Text Bold Italic

€ 36.00

John Sans Cond Text Bold Italic

John Sans Cond Heavy

€ 36.00

John Sans Cond Heavy

John Sans Cond Heavy Italic

€ 36.00

John Sans Cond Heavy Italic

John Sans Cond Black

€ 36.00

John Sans Cond Black

John Sans Cond Black Italic

€ 36.00

John Sans Cond Black Italic

John Sans Cond Heavy Bold

€ 36.00

John Sans Cond Heavy Bold

John Sans Cond Heavy Bold Italic

€ 36.00

John Sans Cond Heavy Bold Italic

John Sans family features and functions:

f10 f3 f4 f11 f6 f9 f5 f8 f7 f12 f2 f13
The idea of a brand-new grotesk is certainly rather foolish – there are already lots of these typefaces in the world and, quite simply, nothing is more beautiful than the original Gill. The sans-serif chapter of typography is now closed by hundreds of technically perfect imitations of Syntax and Frutiger. The only chance, when looking for inspiration, is to go very far ...
A grotesk does not afford such a variety as a serif typeface, it is dull and can soon tire the eye. This is why books are not set in sans serif faces. A grotesk is, however, always welcome for expressing different degrees of emphasis, for headings, marginal notes, captions, registers, in short for any service accompaniment of a book, including its titlings. We also often come across a text in which we want to distinguish the individual speaking or writing persons by the use of different typefaces. The condition is that such grotesk should blend in perfectly with the proportions, colour and above all with the expression of the basic, serif typeface. In the area of non-fiction typography, what we appreciate in sans-serif typefaces is that they are clamorous in inscriptions and economic in the setting. John Sans is to be a modest servant and at the same time an original loudspeaker; it wishes to inhabit libraries of educated persons and to shout from billboards.
Baskerville cleverly incorporated certain constructional elements in the design of the individual letters of his typeface. These elements include above all the alternation of softand sharp stroke endings. The frequency of these endings in the text and their rhythm produce a balanced impression. The anchoring of the letters on the surface varies and they do not look monotonous when they are read. We attempted to use these tricks also in the creation of a sans-serif typeface. Except that, if we wished to create a genuine “Baroque grotesk”, all the decorativeness of the original would have to be repeated, which would result in a parody. On the contrary, to achieve a mere contrast with the soft Baskerville it is sufficient to choose any other hard grotesk and not to take a great deal of time over designing a new one. Between these two extremes, we chose a path starting with the construction of an almost monolinear skeleton, to which the elements of Baskerville were carefully attached. After many tests of the text, however, some of the flourishes had to be removed again. Anything that is superfluous or ornamental is against the substance of a grotesk typeface. The monolinear character can be impinged upon in those places where any consistency would become a burden. The fine shading and softening is for the benefit of both legibility and aesthetics. The more marked incisions of all crotches are a characteristic feature of this typeface, especially in the bold designs. The colour of the Text, Medium and Bold designs is commensurate with their serif counterparts. The White and Black designs already exceed the framework of book graphics and are suitable for use in advertisements and magazines.
The original concept of the italics copying faithfully Baskerville’s morphology turned out to be a blind alley. This design would restrict the independent use of the grotesk typeface. We, therefore, began to model the new italics only after the completion of the upright designs. The features which these new italics and Baskerville have in common are the angle of the slope and the softened sloped strokes of the lower case letters. There are also certain reminiscences in the details (K, k). More complicated are the signs & and @, in the case of which regard is paid to distinguishing, in the design, the upright, sloped @ small caps forms. The one-storey lower-case g and the absence of a descender in the lower-case f contributes to the open and simple expression of the design.

Myšlenka úplně nového grotesku je určitě bláznivá – je jich už na světě plno a nic krásnějšího než původní Gill jednoduše není. Bezserifovou kapitolu typografie dnes uzavírají stovky technicky dokonalých syntaxovských a frutigerovských epigonů. Jediná možnost je jít si pro inspiraci hodně daleko...
Grotesk neskýtá takovou rozmanitost jako písmo serifové, je fádní a brzy unaví oko. z té příčiny se knihy bezpatkovými písmy nesází. Grotesk je však vždy vítán pro různé stupně vyznačení, pro záhlaví, marginálie, popisky, rejstříky, zkrátka každý servisní doprovod knihy včetně titulků. Často se vyskytne i text, kdy různým typem písma chceme odlišit hovořící nebo píšící osoby. Podmínkou je, aby takový grotesk dokonale ladil s proporcemi, tmavostí a hlavně s výrazem základního, patkového písma. V typografii ne-literární oceňujeme u bezpatkových písem jejich hlasitost v nápisech a úspornost v sazbě. John Sans má být skromným služebníkem i originálním tlampačem, chce obývat knihovny vzdělanců i křičet z billboardů.
Baskerville chytře začlenil určité stavebné prvky do kresby jednotlivých písmen. Především je to střídání měkkých zakončení tahů s ostrými, jejichž četnost a rytmus v textu působí vyváženě. Ukotvení liter v ploše je různé a dojem při čtení není pak jednotvárný. Tyto triky jsme se snažili použít i při tvorbě bezpatkového písma. Jenomže pokud bychom chtěli věrně sledovat „barokní grotesk“, musela by se opakovat veškerá zdobnost originálu, což by vedlo k parodii. Naopak, pro pouhý kontrast s měkkým Baskervillem stačí vybrat jakýkoli cizí tvrdý grotesk a nezdržovat se návrhem nového. Mezi oběma krajnostmi jsme zvolili cestu začínající stavbou téměř monolineární kostry, na niž jsme opatrně umisťovali baskervillovské prvky. Po mnohých textových zkouškách jsme však museli některé kudrlinky zase odstranit. Vše přebytečné a zdobné odporuje podstatě grotesku. Monolinearitu je možné porušit tam, kde by každá důslednost byla na obtíž. Jemné odstiňování a změkčování je ku prospěchu čitelnosti i estetice. Zvýrazněné zářezy všech úžlabí tvoří ve velkých stupních charakteristický rys tohoto písma, zejména v tučných řezech. Přesnou interpolací jsme docílili souměřitelné tmavosti řezů Text, Medium a Bold s jejich patkovými protějšky. Řezy White a Black přesahují již rámec knižní úpravy a hodí se do reklamy i časopisu.
Původní koncept kursivy věrně kopírující Baskervillovo tvarosloví zůstal slepou uličkou. Tento řez by omezoval samostatné použití grotesku. S modelací nové kursivy jsme proto začali až po dopracování stojatých řezů. S Baskervillem má společný úhel naklonění, některé ozvuky detailů (K, k ), a změkčené šikmé tahy minusek. Složitější jsou znaky & a @, u nichž je brán zřetel na kresebné odlišení stojaté, nakloněné a kapitálkové formy. Jednobříškové malé g a nepřítomnost spodního přetahu minusky f prospívá otevřenému a jednoduchému výrazu kresby.