Jannon

Jannon© Jean Jannon, digitized: František Štorm

The engraver Jean Jannon ranks among the significant representatives of French typography of the first half of the 17th century. He was born in 1580, apparently in Switzerland. He trained as punch-cutter in Paris. From 1610 he worked in the printing office of the Calvinist Academy in Sedan, where he was awarded the title "Imprimeur de son Excellence et de l'Academie Sédanoise". He began working on his own alphabet in 1615, so that he would not have to order type for his printing office from Paris, Holland and Germany, which at that time was rather difficult. The other reason was that not only the existing type faces, but also the respective punches were rapidly wearing out. Their restoration was extremely painstaking, not to mention the fact that the result would have been just a poor shadow of the original elegance. Thus a new type face came into existence, standing on a traditional basis, but with a life-giving sparkle from its creator. In 1621 Jannon published a Roman type face and italics, derived from the shapes of Garamond's type faces. As late as the start of the 20th century Jannon's type face was mistakenly called Garamond, because it looked like that type face at first sight. Jannon's Early Baroque Roman type face, however, differs from Garamond in contrast and in having grander forms. Jannon's italics rank among the most successful italics of all time – they are brilliantly cut and elegant.

JANNON TEXT MODERNE (Dec. 5. 2001)
Some earlier released fonts are undergoing later development. If at Regent Pro was necessary to remove certain aesthetical shortcomings, then the “Text Moderne” version of Jannon fills remarkable gap within otherwise extensive typeface family. There was excessive proportional difference between Jannon and its Text version – the x-height was either too low or too high. The middle proportion with a robust and quiet appearance was missing.
Isn’t it a good opportunity to restore more of Jannon’s innovative idea? Jannon straightens the axe of shadows, removes curves where they can be easily replaced with upright lines. He is not affraid of putting entirely static elements into a very dynamic set of Antiqua, which is apparent from most of upper-case letters. Newly and daringly he draws the italic with uneven slant angle. Our previous digital transcription, however, transfers also such Jannon’s irregularities like significantly higher lower-case z in italics (probably a typesetter’s mistake, but lovely), slight extension of middle part of vertical stems or uneven darkness of letters. In other words, it was too beautiful typeface concentrated rather on its origin, but less to contemporary needs.
Jannon Text Moderne solves all the weaknesses mentioned above: hairlines are thickened and the x-height is slightly smaller than of Jannon Text. For the price of declining Jannon’s crispness we have obtained something solid and functional. Through extensive testing we have tuned up a consistent behavior of the typeface even for a transparent paper at 600 dpi – the cheapest small publisher’s prepress method. After a crystalic and rather cooler Jannon’s attitude, we have brought our alphabet closer to late baroque, but also closer to the contemporary reader’s eye. Jannon Text Moderne is a typical body type face consisting of four basic designs, four Small Caps and Swash Italics. Naturally, old style (hanging) figures, numerous ligatures and a set of baroque ornaments are supplied along. It is released as an alternative to other post-garamondian revivals, suitable for every sort of literature and makes largest books easier for reading.

Rytec Jean Jannon patří k významným mužům francouzské typografie první poloviny 17. století. Narodil se r. 1580 zřejmě ve Švýcarsku. Rytcem písmových raznic se vyučil v Paříži. Od roku 1610 pracoval v tiskárně kalvínské Akademie v Sedanu, kde obdržel titul „Imprimeur de son Excellence et de l’Academie Sédanoise“. Na vlastní abecedě začal pracovat r. 1615, aby nemusel pro svou tiskárnu objednávat typy z Paříže, Holandska a Německa, což bylo tehdy obtížné. Dalším důvodem bylo pokročilé opotřebení nejen stávajících písem, ale i příslušných raznic. Jejich restaurování bylo neúnosně pracné, nehledě k tomu, že výsledkem by byl jen ubohý stín původní elegance. Vzniká tedy písmo nové, postavené na tradičních základech, ale s životodárnou jiskrou svého tvůrce. Roku 1621 zveřejňuje Jannon antikvu a kursivu, která vychází z tvarů Garamondových písem. Ještě počátkem našeho století bylo Jannonovo písmo omylem označováno jako Garamond, protože tak na první pohled vypadá. Jannonova raně barokní antikva se však od Garamondu liší kontrastem a velkorysejšími formami. Jannonova kursiva je pak jednou z nejvydařenějších kursiv všech dob – rytecky virtuosní a elegantní.

JANNON TEXT MODERNE (5. 12. 2001)
Některá dříve vydaná písma procházejí pozdějším vývojem. Pokud u Regentu II bylo nutno odstranit určité estetické nedostatky, pak v případě Jannonu Text Moderne vyplňujeme citelnou mezeru v této rozsáhlé písmové rodině. Proporční rozdíl mezi Jannonem a jeho textovou variantou byl totiž přílišný – střední výška minusek byla v prvním případě moc malá a ve druhém moc velká. Chyběl mezistupeň mající zároveň robustní i klidnou kresbu. Není to vhodná příležitost k rozvedení Jannonovy pokrokové myšlenky? Jannon napřimuje osu stínování, odstraňuje křivky tam, kde mohou být snadno nahrazeny přímkami. Nebojí se včlenit vyloženě strnulé prvky do ryze dynamického souboru antikvy, což je případ většiny versálek. Úplně nově a odvážně kreslí kursivu s nepravidelným úhlem naklonění. Naše předchozí digitální transkripce ovšem přejímala i takové Jannonovy anomálie, jako je výrazně vyšší minuska „z“ v kursivách (mohlo jít i o sazečův omyl, byť malebný), mírné rozšíření střední partie svislých dříků či kolísání tmavosti liter. Jinými slovy: je to písmo příliš krásné a zaměřenější více na svůj původ, avšak méně odpovídající současným potřebám. Jannon Text Moderne řeší výše zmíněné slabiny původní digitální verze, všechny tenké tahy jsou zesíleny a střední výška minusek je o něco menší než u dosavadního Jannonu Text. Rozsáhlými zkouškami jsme vyladili konsistentní chování písma i pro pauzáky na 600 dpi – dnes nejrozšířenější praxe malých nakladatelství. V duchu onoho krystalického, až studeného Jannonova přístupu jsme naši abecedu ještě více přiblížili baroku, ale také oku současného čtenáře. Jannon Text Moderne je typická chlebová písmová rodina čítající osm základních řezů s malými kapitálkami. Samozřejmě včetně skákavých číslic, ozdobných kursiv, množství ligatur a souboru dobových ornamentů. Písmo vydáváme jako alternativu k ostatním postgaramondovským replikám, hodí se na každý druh literatury a učiní stravitelnými i obří romány.

Jannon Antiqua

€ 39.00

Jannon Antiqua

Jannon Antiqua Italic

€ 39.00

Jannon Antiqua Italic

Jannon Antiqua Medium

€ 39.00

Jannon Antiqua Medium

Jannon Antiqua Medium Italic

€ 39.00

Jannon Antiqua Medium Italic

Jannon Antiqua Bold

€ 39.00

Jannon Antiqua Bold

Jannon Antiqua Bold Italic

€ 39.00

Jannon Antiqua Bold Italic

Jannon 10 Pro

€ 39.00

Jannon 10 Pro

Jannon 10 Pro Italic

€ 39.00

Jannon 10 Pro Italic

Jannon 10 Pro Bold

€ 39.00

Jannon 10 Pro Bold

Jannon 10 Pro Bold Italic

€ 39.00

Jannon 10 Pro Bold Italic

Jannon Ornaments

€ 39.00

Jannon Ornaments

Jannon family features and functions:

f10 f3 f4 f11 f6 f9 f5 f8 f7 f12 f1 f2 f13
The engraver Jean Jannon ranks among the significant representatives of French typography of the first half of the 17th century. He was born in 1580, apparently in Switzerland. He trained as punch-cutter in Paris. From 1610 he worked in the printing office of the Calvinist Academy in Sedan, where he was awarded the title "Imprimeur de son Excellence et de l'Academie Sédanoise". He began working on his own alphabet in 1615, so that he would not have to order type for his printing office from Paris, Holland and Germany, which at that time was rather difficult. The other reason was that not only the existing type faces, but also the respective punches were rapidly wearing out. Their restoration was extremely painstaking, not to mention the fact that the result would have been just a poor shadow of the original elegance. Thus a new type face came into existence, standing on a traditional basis, but with a life-giving sparkle from its creator. In 1621 Jannon published a Roman type face and italics, derived from the shapes of Garamond's type faces. As late as the start of the 20th century Jannon's type face was mistakenly called Garamond, because it looked like that type face at first sight. Jannon's Early Baroque Roman type face, however, differs from Garamond in contrast and in having grander forms. Jannon's italics rank among the most successful italics of all time – they are brilliantly cut and elegant.

JANNON TEXT MODERNE (Dec. 5. 2001)
Some earlier released fonts are undergoing later development. If at Regent Pro was necessary to remove certain aesthetical shortcomings, then the “Text Moderne” version of Jannon fills remarkable gap within otherwise extensive typeface family. There was excessive proportional difference between Jannon and its Text version – the x-height was either too low or too high. The middle proportion with a robust and quiet appearance was missing.
Isn’t it a good opportunity to restore more of Jannon’s innovative idea? Jannon straightens the axe of shadows, removes curves where they can be easily replaced with upright lines. He is not affraid of putting entirely static elements into a very dynamic set of Antiqua, which is apparent from most of upper-case letters. Newly and daringly he draws the italic with uneven slant angle. Our previous digital transcription, however, transfers also such Jannon’s irregularities like significantly higher lower-case z in italics (probably a typesetter’s mistake, but lovely), slight extension of middle part of vertical stems or uneven darkness of letters. In other words, it was too beautiful typeface concentrated rather on its origin, but less to contemporary needs.
Jannon Text Moderne solves all the weaknesses mentioned above: hairlines are thickened and the x-height is slightly smaller than of Jannon Text. For the price of declining Jannon’s crispness we have obtained something solid and functional. Through extensive testing we have tuned up a consistent behavior of the typeface even for a transparent paper at 600 dpi – the cheapest small publisher’s prepress method. After a crystalic and rather cooler Jannon’s attitude, we have brought our alphabet closer to late baroque, but also closer to the contemporary reader’s eye. Jannon Text Moderne is a typical body type face consisting of four basic designs, four Small Caps and Swash Italics. Naturally, old style (hanging) figures, numerous ligatures and a set of baroque ornaments are supplied along. It is released as an alternative to other post-garamondian revivals, suitable for every sort of literature and makes largest books easier for reading.

Rytec Jean Jannon patří k významným mužům francouzské typografie první poloviny 17. století. Narodil se r. 1580 zřejmě ve Švýcarsku. Rytcem písmových raznic se vyučil v Paříži. Od roku 1610 pracoval v tiskárně kalvínské Akademie v Sedanu, kde obdržel titul „Imprimeur de son Excellence et de l’Academie Sédanoise“. Na vlastní abecedě začal pracovat r. 1615, aby nemusel pro svou tiskárnu objednávat typy z Paříže, Holandska a Německa, což bylo tehdy obtížné. Dalším důvodem bylo pokročilé opotřebení nejen stávajících písem, ale i příslušných raznic. Jejich restaurování bylo neúnosně pracné, nehledě k tomu, že výsledkem by byl jen ubohý stín původní elegance. Vzniká tedy písmo nové, postavené na tradičních základech, ale s životodárnou jiskrou svého tvůrce. Roku 1621 zveřejňuje Jannon antikvu a kursivu, která vychází z tvarů Garamondových písem. Ještě počátkem našeho století bylo Jannonovo písmo omylem označováno jako Garamond, protože tak na první pohled vypadá. Jannonova raně barokní antikva se však od Garamondu liší kontrastem a velkorysejšími formami. Jannonova kursiva je pak jednou z nejvydařenějších kursiv všech dob – rytecky virtuosní a elegantní.

JANNON TEXT MODERNE (5. 12. 2001)
Některá dříve vydaná písma procházejí pozdějším vývojem. Pokud u Regentu II bylo nutno odstranit určité estetické nedostatky, pak v případě Jannonu Text Moderne vyplňujeme citelnou mezeru v této rozsáhlé písmové rodině. Proporční rozdíl mezi Jannonem a jeho textovou variantou byl totiž přílišný – střední výška minusek byla v prvním případě moc malá a ve druhém moc velká. Chyběl mezistupeň mající zároveň robustní i klidnou kresbu. Není to vhodná příležitost k rozvedení Jannonovy pokrokové myšlenky? Jannon napřimuje osu stínování, odstraňuje křivky tam, kde mohou být snadno nahrazeny přímkami. Nebojí se včlenit vyloženě strnulé prvky do ryze dynamického souboru antikvy, což je případ většiny versálek. Úplně nově a odvážně kreslí kursivu s nepravidelným úhlem naklonění. Naše předchozí digitální transkripce ovšem přejímala i takové Jannonovy anomálie, jako je výrazně vyšší minuska „z“ v kursivách (mohlo jít i o sazečův omyl, byť malebný), mírné rozšíření střední partie svislých dříků či kolísání tmavosti liter. Jinými slovy: je to písmo příliš krásné a zaměřenější více na svůj původ, avšak méně odpovídající současným potřebám. Jannon Text Moderne řeší výše zmíněné slabiny původní digitální verze, všechny tenké tahy jsou zesíleny a střední výška minusek je o něco menší než u dosavadního Jannonu Text. Rozsáhlými zkouškami jsme vyladili konsistentní chování písma i pro pauzáky na 600 dpi – dnes nejrozšířenější praxe malých nakladatelství. V duchu onoho krystalického, až studeného Jannonova přístupu jsme naši abecedu ještě více přiblížili baroku, ale také oku současného čtenáře. Jannon Text Moderne je typická chlebová písmová rodina čítající osm základních řezů s malými kapitálkami. Samozřejmě včetně skákavých číslic, ozdobných kursiv, množství ligatur a souboru dobových ornamentů. Písmo vydáváme jako alternativu k ostatním postgaramondovským replikám, hodí se na každý druh literatury a učiní stravitelnými i obří romány.